|
|
Hydrogeologické metody jako nástroj pro omezení negativních dopadů klimatické změny ve vodním hospodářství: posouzení kvalitativních a kvantitativních hledisek umělého doplňování podzemních vod
Rozman, David ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rapantová, Naďa (oponent) ; Pech, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou efektivnějšího využívání zdrojů podzemních vod v podmínkách probíhající klimatické změny se snížením přirozeným doplňováním hydrogeologických kolektorů. Zaměřená je na posouzení kvalitativních a kvantitativních hledisek umělého doplňování podzemních vod. Kromě přehledu problematiky umělého doplňování poskytuje práce dva výstupy. Prvním je kritické zhodnocení efektivity umělé infiltrace v podmínkách krystalinika, typických pro velkou část území České republiky, kde v současnosti umělá infiltrace není běžně aplikovaným postupem. Druhý klíčový výstup je monitoring výskytu nových typů mikropolutantů z kategorie tzv. emerging pollutants, které mohou omezovat využitelnost zdrojů pitných vod především v období klimatického stresu. Výzkum v rámci doktorského projektu probíhal na několika pilotních lokalitách a výsledky jsou publikované v odborných recenzovaných článcích. Získané poznatky potvrzují vhodnost postupu řízené dotace podzemních vod a značnou efektivitu atenuačních procesů horninového prostředí při odbourávání znečištění mikropolutanty.
|
|
|
Měření a modelování průsaku mezi řekou a fluviálním uloženinami
Bašus, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Pastuszek, František (oponent)
CZ Diplomová práce se zabývá měřením průsaku mezi řekou a fluviálními sedimenty pomocí průsakoměrů. Ačkoliv se nejedná o novou metodu, na našem území nebyla k měření průsaku nikdy plošně použita. Jako testovací lokalita pro toto měření byla vybrána řeka Morava a její ramena (Malá Voda a Mlýnský potok) v oblasti Litovelského Pomoraví. V této lokalitě je dlouhodobě řešen střet zájmů mezi jímáním podzemní vody a ochranou biotopu lužních lesů a data o intenzitě průsaku by velmi napomohla k celkovému pochopení proudění podzemní vody a vlivu vody z řek na tomto území. Součástí práce je i numerický model proudění podzemní vody, který slouží k ověření naměřených hodnot průsaku. Vzhledem k celkové složitosti geologické stavby a proudění podzemní vody je do modelu zahrnuto širší okolí zájmové lokality. Nad rámec práce byly uskutečněny další dvě měření pro ověření funkčnosti aparatur. První proběhlo na řece Moravě u obce Kojetín u příležitosti čerpací zkoušky provedené v rámci projektu VUV TGM. Dno řeky je zde ve hloubce 3,5 m pod hladinou, měření mělo za cíl zjisti, zda je možné instalovat aparatury i do větších hloubek. Druhé kontrolní měření proběhlo v zasakovacích vanách umělé infiltrace v Káraném, u kterých lze průměrný průsak spočítat díky měřenému přítoku a stavu hladin. Výsledky měření vypovídají o...
|
|
|
Břehová infiltrace v prostoru meandru Jordán na Orlici
Drmota, Adam ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá studiem lokality meandru Jordán na řece Orlici, kde vodní tok v posledních letech prošel rozsáhlou revitalizací, která po několika desítkách let navrátila vodní tok do svého původního koryta. V souvislosti s revitalizací vodního toku bylo očekáváno zvýšení hladiny podzemní vody v okolním kvartérním kolektoru. Jednalo by se tedy o člověkem indukovanou, břehovou infiltraci. Za účelem potvrzení tohoto předpokladu byly na lokalitě umístěny hydrogeologické vrty HV1 až HV4, na kterých probíhal v letech 2018-2022 monitoring hladin podzemní vody. Výsledky monitoringu dokumentují pozitivní vliv revitalizace na hladinu podzemních vod v okolních říčních náplavech. Dále bylo zjištěno, že vrty na různých březích řeky Orlice reagují jak na průtoky v řece, tak na revitalizační opatření zcela odlišně. Rozdíly mohou být způsobeny mimo jiné, řádově rozdílnými hydraulickými parametry na obou březích, které byly ověřeny pomocí terénních čerpacích zkoušek. Klíčová slova: Břehová infiltrace, monitoring, čerpací zkoušky, revitalizace
|
|
| |
|
|
Metody pro měření intenzity vcezování říční vody v důsledku jímání podzemní vody v okolí řeky
Bašus, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
CZ Mezi prostředím kvartérních fluviálních sedimentů a říčními toky dochází k významné výměně vody. Na našem území neprobíhá žádné systematické měření této výměny nebo propustnosti říčního dna i přes to, že se jedná o důležitý parametr pro hydrogeologické modelování a výpočty. Tato práce popisuje 4 metody, které lze využít pro měření intenzity této výměny. Jedná se o manuální a automatický průsakoměr, které izolují část dna a měří množství vody, které jím proteče. Liší se od sebe četností měření. Dále je to měření rozložení teploty v podloží říčního dna bodovými teplotními čidly a nebo teploty měřené na základě rozptylu světla v optickém vlákně, které z naměřených dat modelují proudění vody a přenos tepla v podloží. U každé z těchto metod je v práci popsán princip na kterém fungují, aparatura, která je k měření potřeba, metodika měření a příklad již provedeného měření ze zahraničí. Diskuze v závěrečné části práce obsahuje jejich porovnání v rámci praktického využití. Klíčová slova : Průsak, Průsakoměr, Břehová infiltrace, vcezování skrze říční dno
|
|
|
Hydrogeologie Skorkovského a Sojovického jímacího řadu na základě nových údajů z vrtů
Rybářová, Magdalena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Ve studňových řadech břehové infiltrace jímacího území Káraný dochází v posledních desetiletích k výraznému zvyšování obsahu dusičnanů. Tato práce se zabývá prouděním a chemismem podzemní vody v oblasti Skorkovského a Sojovického jímacího řadu, které jsou svou jakostí dlouhodobě nejvíce problémové. V roce 2013 bylo v oblasti těchto řadů, vyhloubeno 12 vrtů (V1- V12), údaje z nich jsem využila k zpřesnění hydrogeologické charakteristiky oblasti a pokusila jsem se zpřesnit informace o původu znečištění dusičnany. Z provedených měření úrovní hladiny podzemní vody je zřetelná hydraulická spojitost mezi řekou a vrty ležícími do 130 m od řeky (V1, V2 a V10), kterou dokazují i krátkodobé výkyvy teploty vzniklé v důsledku rychlejšího a intenzivnějšího průniku povrchové vody z Jizery při vyšším průtoku v řece. Dále jsem sestavila geologické řezy zájmovým území, které ukazují geometrii kvartérních sedimentů a hladiny podzemní vody. Chemické analýzy podzemní vody ukázaly, že podle hlavních rozpuštěných látek nelze odlišit podzemní vody z vrtů zasahující mělkou část křídového kolektoru od podzemní vody kvartérní zvodně. Z výsledků infiltračních zkoušek vyplývá větší propustnost v prostředí s travním krytem (kv = 8,6-10-5 m/s), kde je povrch půdy rozrušen kořeny rostlin, než v prostředí na polních pozemcích,...
|
host ::
RSS.